V

horku

stínem,

v

noci

útočištěm

mým,

silným

žárem

i

v

těch

dobách

ledových,

z

poháru

lásky

tvého

Ducha

toužím

pít,

dílo

rukou

tvých

mne

denně

překvapí,

na

cestě

za

tebou

mě

nezastaví

nic,

nikdo

nikdy

mi

nenabídne

víc.

Já

svou

víru

v

tebe

neztrácím,

vím

kým

jsi

pro

mě

a

vím,

že

mě

čeká

nebe,

ke

starým

žádostem

se

navracím,

ne,

nemusím

se

stydět

za

to,

že

věřím

v

Tebe.

Na

poutních

místech

Tvoje

tělo

nehledám,

po

bílém

rouchu

ani

v

hrobech

nepátrám,

ve

zlatých

krásných

chrámech

nebydlíš,

na

žádném

z

křížů

dávno

nevisíš,

vím,

že

v

mém

domě

denně

přebýváš,

v

mém

srdci

Pane

místo

vždycky

máš