Načítání aplikace...
TRANSPOZICE
1S
Jako
vítr,
co
žene
mraky
oblohou,
jako
vítr,
co
hladí
trávu
májovou,
jako
kámen,
co
leží
na
dně
mořských
skel,
jako
ruce
zjizvené
ranou
krutých
děl.
R
Braň
se,
vstávej,
našel
jsi
zlatou
Boží
zbroj,
neprohrávej,
když
v
prachu
země
zuří
boj.
neprohrávej,
nepřítel
je
slabší
než
nic,
když
v
Boží
síle
jdeš
vstříc
všem
dnům.
2S
Tak
se
chrání
dvě
modré
oči
bezedné
před
svítáním,
co
na
dno
duše
dohlédne.
Roky
zrání
zdají
se
být
už
dávno
pryč,
z
nenadání
bojí
se
najít
k
pravdě
klíč.
R
Braň
se,
vstávej,
našel
jsi
zlatou
Boží
zbroj,
neprohrávej,
když
v
prachu
země
zuří
boj.
neprohrávej,
nepřítel
je
slabší
než
nic,
když
v
Boží
síle
jdeš
vstříc
všem
dnům.
3S
Slova
řídnou,
když
oči
vzhlédnou
bez
ptaní,
pomoc
vlídnou
hledají
a
čas
uhání,
nemáš
stání,
ve
světě
není
kam
se
dát,
bez
poznání
dá
se
jen
bloudit
napořád.
R
Braň
se,
vstávej,
našel
jsi
zlatou
Boží
zbroj,
neprohrávej,
když
v
prachu
země
zuří
boj.
neprohrávej,
nepřítel
je
slabší
než
nic,
když
v
Boží
síle
jdeš
vstříc
všem
dnům.
4S
Jako
vítr,
co
náhle
změní
směr,
jako
krůpěj,
čistá
jak
víra
bez
pověr,
jako
kámen
zlomený
v
půli
vypráví,
naše
ruce
se
jenom
láskou
uzdraví.
R
Braň
se,
vstávej,
našel
jsi
zlatou
Boží
zbroj,
neprohrávej,
když
v
prachu
země
zuří
boj.
neprohrávej,
nepřítel
je
slabší
než
nic,
když
v
Boží
síle
jdeš
vstříc
všem
dnům.
Zdroje: