1.

Žalm

chvály

ať

Pánu

dnes

k

oslavě

zní,

když

lid

Boží

opět

se

shromáždit

smí.

On,

Bůh

věrný,

stálý

je

v

dobrotě

své,

a

nás,

lidi

nehodné,

k

svým

hodům

zve,

a

nás,

lidi

nehodné,

k

svým

hodům

zve.

2.

Je

krásné

tu

před

Pánem

společně

stát,

vždy

radost

a

sílu

jen

od

něho

brát.

Zde

složiti

smíme

svou

pozemskou

tíž

a

na

křídlech

víry

se

vznést

k

Němu

blíž,

a

na

křídlech

víry

se

vznést

k

Němu

blíž.

3.

Zde

známe

vše

zčásti

a

zastřeně

jen,

tam

v

Pánu

nám

vzejde

již

plnosti

den,

zde

hřích

budí

v

nás

mnohý

bolesti

vzdech,

tam

ctít

budem

Pána

již

bez

úhon

všech,

tam

ctít

budem

Pána

již

bez

úhon

všech.

4.

K

té

svatyni

v

nebi,

kde

ve

světle

dlíš,

nás

táhni,

ó

Pane,

vždy

blíže

a

blíž.

Pak

utichne

lkání

a

pomine

stín,

až

nás

vezmeš

k

Sobě,

tam

v

lásky

své

klín,

až

nás

vezmeš

k

Sobě,

tam

v

lásky

své

klín.