Šťastný

je

člověk,

jemuž

Bůh

odpustil

a

jehož

vina

smířena

jest.

Šťastný

je

člověk,

jehož

Bůh

očistil

a

v

jehož

duši

se

neskrývá

lest.

Pokud

jsem

mlčel,

svědomí

vyprahlé

úpělo

ve

mně

na

každý

den.

Ve

dne

i

v

noci

bál

jsem

se

ruky

tvé,

namísto

radosti

smutek

zbyl

jen.

Potom

jsem

tobě

vyznal

svou

nepravost,

žádný

svůj

hřích

jsem

nezatajil.

A

tys

mě

přijal,

Pane

můj,

na

milost,

břemene

viny

mé

jsi

mne

zbavil.

Za

to

své

dlaně

každý,

kdo

svatý

je,

v

příhodném

čase

k

tobě

vztáhne.

I

když

své

vody

potopa

rozlije,

takové

záhuba

nezasáhne.

Ty

jsi

má

skrýše,

nedáš

mě

v

soužení,

radostí

spásy

mě

obdaříš.

Rada

tvá,

Pane,

cestu

mou

promění,

oko

své

ode

mne

neodvrátíš.

Nebuďte

jako

ti,

které

udidly

Pán

musí

sevřít

pro

nemoudrost,

aby

se

v

pýše

přespříliš

nezdvihli,

když

chtějí

zastínit

jeho

svatost.

Mnohá

je

bolest,

jež

stíhá

bezbožné,

ale

kdo

skládá

naději

svou

v

milosti

Boží,

toho

se

nedotkne,

toho

Pán

ohradí

svou

ochranou.

Těšte

se

v

Pánu,

spravedliví

jeho,

radostný

jásot

ať

ozve

se!

Ať

každý,

kdo

je

srdce

upřímného,

k

oslavné

písni

svůj

hlas

povznese.