Am

Doznívají

podvečerní

tóny,

A#

den se

zvolna

D#2

snáší

do

ti

A#

cha.

Dm

Naposledy

odbí

C

její

A#

zvony,

F

oblo

Gm7

ha snad

ani

F

nedý

C

chá.

F

Tak

jaký

byl

D#2

ten dnešní

den?

A#

Byl plný

D#

smíchu,

A#

anebo

A#

slzí?

D#2

Až budou

snad,

A#

jednou

se

ptát,

F

zda

nebyl

C

promarněný

A#

jen,

D#

jestli

jej

A#

můžem

s

díky

G#2

odevzdat..

Am

Všechno

živé

ukládá

se

k

spánku.

A#

Tiše

zachvě

D#2

je se 

osi

A#

ka,

Dm

poslední

list

odpo

C

roučí

A#

vánku.

F

Jenom

Gm7

člověk

ještě

F

přemí

C

tá.

Am

V obavách

proud

myšlenek

se

různí

A#

kam jen

plynou

D#2

všechny

naše

A#

dny.

Dm

Kolik

ještě

zůsta

C

li jsme

A#

dlužni,

F

pokud

Gm7

byl ten

dnešní

F

posled

C

ní?