1.

Lásku

svou

já

dávám

Tobě,

Pane

můj,

Tys

život

sám.

Přiviň

blíž

mne,

Bože,

k

sobě,

požehnání

Tvé

ať

mám.

Jako

láskou

přítel

pojí

srdce

svoje

s

přítelem,

jako

dítě

s

matkou

svojí,

s

Tebou

jít

chci

životem.

2.

Rád

chci

mít

i

dítky

Tvoje,

vždyť

to

moji

bratři

jsou.

S

nimi

z

Tvého

pravdy

zdroje

brát

chci

manu

nebeskou.

S

učedníky

Tvými,

Pane,

pokoj

cítí

srdce

mé,

v

kruhu

jejich

láskou

plane,

kráčí

k

nebes

otčině.

3.

Tobě,

všeho

Stvořiteli,

všechny

věci

známé

jsou.

Nebe,

země,

Spasiteli,

chválí

moc

a

lásku

Tvou.

Dnes

ji

zčásti

jenom

známe

ve

Tvém

daru

spasení.

Až

se

vrátíš,

pak

se,

Pane,

všechno

v

lásku

promění.