Jak

příjemné,

můj

Pane,

přebývat

v

domě

tvém.

Pro

zemdlenou

mou

duši

ty

sám

jsi

příbytkem.

Ve

stínu

tvém

se

skryji,

i

srdce

mé

chce

vyjít

vstříc

Pánu

s

jásotem.

V

tvém

chrámě

smí

si

najít

i

ptáci

přístřeší.

Křik

mláďat,

pláč

a

bázeň

tvá

blízkost

utěší.

Kdo

dlouhou

pouť

chce

začít,

kdo

ve

tvé

síle

kráčí,

tomu

jsi

bezpečím.

Je

lépe

krátkou

chvíli

smět

zůstat

v

branách

tvých,

než

dlouhá

léta

marná

žít

tam,

kde

vládne

hřích.

Vždyť

Bůh

je

štítem

v

boji,

lékem,

co

rány

hojí,

všem

ve

svých

nádvořích.