Mne

zajmi,

Pane

můj,

pak

volný

ihned

jsem,

mne

donuť,

svůj

bych

schoval

meč,

a

budu

vítězem.

Já

klesám

ve

vřavě,

když

sám

jsem

svoje

stráž,

ty

uvězni

mne

v

loktech

svých,

pak

silná

je

má

páž.

Mé

srdce

slabé

je,

než

nalezne

je

Pán,

mé

srdce

nezná

jistoty,

jím

zmítá

divý

van.

Je

zcela

bez

moci,

než

ty

je

spoutáš

sám,

ó

zotroč

srdce

láskou

svou,

unikne

smrti

tmám.

Má

síla

umdlévá,

než

k

službě

dospěje,

v

mém

nitru

oheň

neplane,

má

slábne

naděje.

Svou

sílu

přijmout

smím,

můj

Pane,

z

rukou

tvých,

tvá

láska

slabost

odpouští

a

přemáhá

můj

hřích.

Má

vůle

není

mou,

než

tvojí

stane

se,

i

kdyby

trůnu

dosáhla,

jím

vánek

otřese.

V

té

vřavě

získá

si

opory

jediné,

když

v

tobě

život

nalezne

a

v

tobě

spočine.