Ženeme

se

sami

v

sobě

moudří,

před

tvou

tváří

neumíme

stát,

odedávna

pohrdáme

bouří,

neumíme

milost

přijímat.

Tvá

láska

dopadá

na

neúrodnou

zemi,

prosíme,

otevři

jí

cestu

mezi

všemi.

Ženeme

se

sami

v

sobě

moudří,

před

tvou

tváří

neumíme

stát,

odedávna

pohrdáme

bouří,

neumíme

milost

přijímat.

Ó

Pane,

smiluj

se,

my

taky

nejsme

jiní,

vždyť

nikdo

neslyší,

když

řekneš,

že

jsme

vinni.

Ženeme

se

sami

v

sobě

moudří,

před

tvou

tváří

neumíme

stát,

odedávna

pohrdáme

bouří,

neumíme

milost

přijímat.

Jen

těžko

přijímá,

kdo

neví,

jak

se

dává,

když

lásku

nabízíš,

je

ticho,

to

se

stává.

Ženeme

se

sami

v

sobě

moudří,

před

tvou

tváří

neumíme

stát,

odedávna

pohrdáme

bouří,

neumíme

milost

přijímat.