Načítání aplikace...
Načítání aplikace...
TRANSPOZICE
1S
K
jednomu
se
chceme
znáti,
jenž
ráčil
sebe
za
nás
dáti
a
nás
si
koupil
krví
svou.
Svými
srdci,
svými
těly
chcem
patřit
Tobě,
Spasiteli,
a
šťastně
klesnout
v
náruč
tvou.
Svým
vlastnictvím
nás
čiň
a
k
tvému
srdci
viň
nás,
dítky
své;
svůj
obličej
nám
neskrývej
a
milosti
své
hojně
přej!
2S
Ne
my
vyvolili
Tebe,
Ty
jsi
ze
svého
ráčil
nebe
v
své
království
nás
dříve
zvát.
Slabou
máme,
malou
sílu
a
neschopni
jsme
k
tvému
dílu,
/
když
neráčil
bys
síly
dát.
Nuž,
pýchu
všecku
mař
a
pokorou
nás
dař
pro
nebe
své!
Sláb,
kdo
je
zde,
za
Tebou
jde
a
pro
Tebe
rád
snese
vše.
3S
Jezu,
věčné
slávy
Králi,
žeň
mnohá,
dav
však
ženců
malý,
tak,
vyšli
zástup
svědků
svých!
Také
nás
rač
poslat
zváti,
ať
mnozí
se
již
mohou
bráti
tam
k
svatbě
tvojí
v
nebesích.
Je
šťasten,
koho
sám
jsi
ve
svůj
pozval
chrám,
v
království
své!
Tam
věčný
klid;
tam
bude
mít
jen
věčné
veselí
tvůj
lid.
4S
Hleď,
co
tvých
tu
miliónů
dlí
v
smrti
stínu,
v
hříchu
stonu
a
tvojí
nezná
blízkosti!
Tisíce
let
nezasvitlo
jim
pravdy
tvojí
jasné
světlo,
ni
jitřní
hvězda
milosti.
tvé
spravedlnosti
jas
nechť
vzejde,
již
je
čas;
ó,
přijdi
již!
Nás
táhni
sám
svým
ku
branám
a
jednou
otevři
je
nám!
5S
Tvoji
lásku,
tvoje
rány,
jež
pro
nás
byly
Tobě
dány,
tvou
věrnost
v
světa
údolí
chceme
duším
hlásat
stále
a
k
tvému
kříži
vodit
dále,
až
srdce
jejich
povolí.
Tvých
slov
moc
veliká
svým
ostřím
proniká
zde
celý
svět.
Již
ze
všech
stran
je
zotvírán
tvůj
blahý
ráj
nám
dokořán.
6S
Spasiteli,
tvé
se
plány
vždy
skutkem
dějí
nečekány.
Co
jsme
my
lidé
před
Tebou?
Ty
nás
chráníš
v
boji
litém,
svým
přikrývaje
věrně
štítem,
my
důvěřujem
v
pomoc
tvou.
Tvé
malé
zrno
přec
jen
vzejde
nakonec
v
překrásný
strom,
jenž
štěpován
a
pěstován
ozdobí
posléz
světa
lán.
Zdroje: