Na

úsvitu

neděle

v

potemnělé

době

hledáme

tě,

Ježíši,

v

opuštěném

hrobě.

Hledáme

tě

v

zahradě,

kam

jsi

prý

byl

pochován,

zdráháme

se

uvěřit,

že

ty

jsi

živý

Pán.

Ženy

zcela

zděšené

nic

nám

nepovědí.

Dveře

jsou

už

zavřené,

potažené

šedí.

Krista

někam

odnesli,

zdalipak

to

také

víš?

Smutný

příběh

od

jeslí

až

po

golgotský

kříž.

Zatím

cestou

do

Emaus

učedníky

svoje

povzbuzuješ

v

myšlenkách

plných

nepokoje.

Když

si

vůbec

povšimnou,

že

stojíš

uprostřed

nich,

jejich

zrakům

ztrácíš

se,

jak

zjara

taje

sníh.

Navštěvuješ

také

nás

denně

zas

a

znovu,

jenom

kdo

tě

rozpozná

ve

tvém

živém

slovu?

V

časech

dobrých,

časech

zlých,

kdy

nám

vládne

tma

a

mráz,

nesnadné

je

pocítit,

že

ty

jsi

blízko

nás.