Jakož

o

tom

proroci

svatí

zvěstovali,

Duchem

svatým

pohnuti,

viděti

žádali

Krista

Pána

vtělení

v

život

Panny

čisté,

toho

jsme

se

dočkali

v

tomto

čase

jistě.

Ano,

andělům

v

nebi

bylo

jest

předivné

jeho

svaté

vtělení

a

velmi

neznámé.

Od

věků

neslýchána

milost

tak

přehojná,

aby

přenejvyšší

Pán

vzal

nízkost

člověka.

K

tomu

v

světě

pracoval,

chudý

život

veda,

modle

se

k

Bohu

Otci,

až

krev

z

něho

tekla.

Tak

se

nízce

opovrh,

člověče,

pro

tebe.

Ach,

dej

mu

celé

srdce,

toť

on

chce

od

tebe!

Učiniž

nám

milost

svou,

všemohoucí

Pane,

ať

hříchu

nechajíce,

v

lásce

přebýváme.

Ó

hosti

vyvýšený,

přijď

s

novou

milostí,

navštiviž

duše

naše

z

nebeské

výsosti!

Buď

naše

utěšení

v

čase

nebezpečném,

neb

zlost

se

rozmnožila,

v

lásce

velmi

stydnem.

Pravda

malé

místo

má

všudy

po

všem

světě,

ó

dejž

pomoc,

Nejvyšší,

ať

nezahyneme.

Jakkoli

jsme

zhřešili,

za

milost

prosíme,

jíž

jsme

nezasloužili,

k

tobě

se

modlíme.

Učiň

pro

své

vtělení,

všemohoucí

Pane,

ať

s

čistotou

srdečnou

tebe

tak

čekáme.

Skloniž

se,

milý

Pane,

v

světě

k

chudým

lidem,

však

jsi

své

ujišťoval

nebeským

svým

sídlem.

Popřej

v

trpělivosti

zde

užitek

nésti

a

k

tobě,

Nejvyššímu,

vždy

své

zření

vésti.

Kriste,

Králi

nebeský,

my

k

tobě

voláme,

ač

hlasy

velmi

mdlými,

vždy

chválu

vzdáváme.

Ó

Králi

všemohoucí,

přijmi

naše

chvály,

přítomen

jsa

pomocí,

dokudž

jsme

zde

v

práci.

Čiňme

pravé

pokání

a

zlý

život

změňme,

jakožto

věrní

sluzi

tak

Pána

čekejme.

Neb

on

stojí

u

dveří,

ustavičně

tluka,

zda

by

příbytek

našel

čistý

u

člověka.

Jak

můžem,

usilujme,

o

milost

pracujme

a

Krále

nejvyššího

vždy

v

svém

srdci

mějme.

Ó

vtělený

Ježíši,

dej

nám

zde

svou

milost

a

po

tomto

životě

přijmi

nás

v

svou

radost!