Toužím

Tě

teď

chválit

ztišením,

přání

má

všechna

znáš.

Slova?

Žádná

slova

nestačí.

Jsi

jen

Ty

a

Tvoje

moc,

Ty

a

Tvoje

láska,

Ty

a

Tvoje

přítomnost...

A

já?

Přijímám,

přijímám,

přijímám...

Jako

louka,

kterou

slunce

políbí,

místo

slov

rozkvétá

a

pije,

když

dáváš

zemi

déšť.

Tak

tichý

a

trpělivý,

věrný

a

otevřený

chci

být

když

mě

navštívíš,

Pane

můj

v

ztišení.