Když

se

dívám

ke

hvězdám,

tu

v

srdci

svém

vždy

údiv

mám,

jejich

krásu

pochopit

neumím,

na

své

dráze

oblohou

jak

řekou

dokola

jsou,

podle

plánu

Božího

jdou.

Já

jen

jeho

znám,

on

je

skrýší

tajnou,

proč

tmy

se

bát,

když

plamen

můj

stále

plá,

co

bude

dál,

to

dnes

nevím,

on

však

ví,

budoucnost

zná,

je

to

krásné,

že

jej

pouze

znám.

Když

se

ptám

v

svých

modlitbách,

na

kolenou,

snad

v

pochybách,

pročpak

sám

ten

těžký

kříž

musím

nést.

On

však

sílu

svou

mi

dá,

když

věřím,

že

rád

mne

má,

dá

mi

víc,

než

mohu

si

přát.

Já

jen

jeho

znám,

on

je

skrýší

tajnou,

proč

tmy

se

bát,

když

plamen

můj

stále

plá,

co

bude

dál,

to

dnes

nevím,

on

však

ví,

budoucnost

zná,

je

to

krásné,

že

jej

pouze

znám.