1.

Vše

stvořil

Otec

můj,

zní

celou

přírodou,

i

vesmír

sám

je

Jeho

chrám,

nic

není

náhodou.

Vše

stvořil

Otec

můj.

Když

o

Něm

přemýšlím,

tu

nebe,

zem

zní

šepotem,

jak

málo

ještě

vím.

2.

Vše

stvořil

Otec

můj,

to

v

trylcích

ptáků

zní,

hvězd

bledý

třpyt

i

ranní

svit

mi

o

Něm

vypráví.

Vše

stvořil

Otec

můj,

já

v

úctě

skláním

tvář.

Před

veškerou

tou

nádherou

až

bledne

slunka

zář.

3.

Vše

stvořil

Otec

můj.

Ač

zastřel

krásu

hřích,

však

přijde

čas,

že

zkrásní

zas,

On

má

svět

v

rukou

Svých.

Vše

stvořil

Otec

můj,

tak

proč

bych

se

měl

bát?

Vždyť

kraluje

a

miluje

mne

nebes

Majestát.