Kdo

se

vzdává

cest,

kterým

vládne

hřích,

kdo

neřídí

se

radou

bezbožných,

ten,

kdo

se

zříká

lží

a

posmívání,

po

Božích

řádech

ptá

se

bez

přestání,

kdo

spravedlnost

hledá

den

co

den,

požehnání

smí

nalézt

v

díle

svém.

S

vírou

dál

jak

strom

bude

pevně

stát

a

z

čerstvých

vod

vždy

novou

sílu

brát.

Úrodou

hojnou

sytí

hladového,

v

žáru

se

stává

stínem

znaveného.

Těm,

kdo

se

trápí,

chce

být

útěchou.

Věrným

dá

Bůh

znát

cestu

bezpečnou.

Bezbožní

však

svůj

život

ztrácejí,

když

vlastní

vůli

věří

raději.

Jsou

jako

chmýří,

kterým

vítr

zmítá,

když

Boží

láska

zůstává

jim

skrytá.

Před

soudem

s

pýchou

těžko

obstojí,

bez

milosti

svou

duši

nezhojí.