Nedej

se

zmást,

že

všechno

vychází

jak

má,

že

smutek

tvůj

kamsi

odletěl.

Nevěř,

že

jsi

král

a

že

už

všechno

víš,

tak

nejdřív,

že

jsi

prach,

bys

zapomněl.

Nedej

se

zmást,

že

jsi

chyt

vlak

poslední,

že

druhý

konečně

uznal

vinu

svou.

Všechno,

co

teď

máš,

ti

dává

sílu

jít,

najít

přístav

svůj

na

kolenou,

na

kolenou.

Velké

věci

dějí

se

docela

nízko

nad

zemí,

maličkými

učinil

nás

Pán.

Na

kolenou

najdeš

lék

na

všechna

trápení,

tajná

dvířka

jsou

tam

dokořán,

dokořán.

Těmi

dvířky

dostaneš

se

zpátky

do

dětství,

zase

jak

sníh

čistou

duši

máš,

tam

u

stolu

je

spousta

dětí

v

lásce,

přátelství,

velikou

má

náruč

Otec

náš,

Otec

náš.

Nedej

se

zmást,

když

bouře

odchází,

žes

v

ní

před

zimou

všechny

chránil.

Nevěř,

že

máš

sílu

jako

býk,

horší

bouři

bys

pak

nezabránil.

Nedej

se

zmást,

že

tvoje

slovo

hodně

platí,

že

druhým

často

radu

dáš.

Nedej

se

zmást

voláním

svého

já,

nezapomeň,

kde

svůj

domov

máš,

domov

máš.

Nedej

se

zmást,

když

se

ti

všechno

náhle

daří,

nedej

se

zmást.