Ježíši,

světlo

života,

potěšení

všeho

světa,

na

zemi

nejsem

nežli

host,

uděl,

ať

jsem

hříchů

svých

prost.

Mám

před

sebou

prázdnou

cestu

k

tvému

nebeskému

městu.

Tam

je

má

vlast

zaslíbená,

krví

tvojí

vysloužená.

Tvé

svaté

bolestné

rány

jsou

mé

duše

jisté

schrány,

v

nichž

by

se

skryla

holubice

a

nebála

se

vichřice.

Když

mně

smrtí

tuhne

srdce,

budiž

slovo

tvé

má

svíce.

A

když

nakloním

své

hlavy,

přej

mi,

Kriste,

věčné

slávy.

Tvůj

kříž

berla

k

putování,

tvůj

kříž

mé

odpočívání.

Nechť

tvé

prostěradlo

lněné

jest

mé

roucho

smrtedlné.

Dej,

ať

před

soudem

obstojím,

odsouzení

se

nebojím.

Otevři

mně

nebes

vrata,

když

dokonám

pouť

života.