Co

je

to

za

oheň,

co

mžikem

taví

vznešený

hermelín

na

hábit

tmavý

a

hluky

zbytečné

v

ticho

věků?

Kdo

mu

dá

zahořet

ve

člověku?

Anežko,

svatá

královno,

víš,

kam

vede

uzounká

cesta,

za

níž

slíbená

země

vidět

je

již,

tam

nás

zve

za

sebou

Kristus

Ježíš.

Kdo

svoje

rozmary

promění

v

řády,

na

příští

bohatství

kdo

čeká

tady,

když

svoje

jistoty

dneska

už

má,

kdo

vsadí

na

kartu

nekonečna?

Zmizela

podloubí,

gotická

města,

přes

věky

mluví

jen

Anežka

Česká

o

vlasti,

která

je

včera,

dnes

táž.

Ke

svému

"ano"

i

naše

mít

máš!

Tvé

dílo

vychová

národu

plémě,

svoji

tvář

promění

i

česká

země,

až

plamen

našich

let

braniborských,

vírou

nás

přetaví

na

bílý

sníh!