Buď

zdráva,

panen

koruno,

tvé

jméno

budiž

chváleno,

tys

jako

růže

spanilá

svou

krásou

světu

zářila,

ó

Maria,

ó

Maria.

Nám

z

tebe

vzešel

ráje

květ,

jejž

v

touze

volal

všechen

svět,

Pán

spásy,

jehož

velebí

sbor

cherubínů

na

nebi,

ó

Maria,

ó

Maria.

Tys

díky

Bohu

vzdávala,

když

na

rukou

jsi

chovala

své

dítko

divem

zrozené,

dar

nebe,

Slovo

vtělené,

ó

Maria,

ó

Maria.

Pán

světa,

Boha

Otce

syn,

jenž

zástupů

je

Hospodin,

svou

matkou

tebe

v

úctě

zval,

tě

ctil

a

vroucně

miloval,

ó

Maria,

ó

Maria.

Když

hříchy

světa

na

se

vzal

a

s

křížem

k

smrti

své

se

bral,

jak

srdce

tvé

se

zachvělo,

s

ním

spolu

lkalo,

trpělo,

ó

Maria,

ó

Maria.

Když

na

svém

kříži

v

bolu

pněl,

meč

ostrý

ve

tvém

srdci

tkvěl,

tys

vzhůru

k

němu

zírala,

tvá

duše

žalem

zmírala,

ó

Maria,

ó

Maria.

Žes

nesla

s

Kristem

kříže

tíž,

Pán

vzal

tě

k

sobě

v

nebes

říš,

by

slávy

věčné

korunou

tam

věnčil

milou

Matku

svou,

ó

Maria,

ó

Maria.

V

tvář

Pána

svého

pohlížíš

a

v

ráji

slavně

vévodíš,

kde

Otec,

Syn

a

spolu

Duch

je

ve

Trojici

jeden

Bůh,

ó

Maria,

ó

Maria.

Tam,

v

říši

Boha

věčného,

pros

Krista,

Pána

našeho,

ať

jeho

svatou

milostí

též

dojdem

věčné

radosti,

ó

Maria,

ó

Maria.

Ať

jeho

moc

a

dobrota

dá

sílu

v

bouři

života

a

vede

cestou

bezpečnou

nás

všechny

šťastně

v

náruč

tvou,

ó

Maria,

ó

Maria.