Den

hasne,

slunce

níž

se

sklání

a

tmavá

noc

k

nám

přišla

blíž.

Tys,

Bože,

vyslech

písně

ranní

i

večer

naši

chválu

slyš.

Dík,

že

se

dál

zem

točí

s

námi,

spát

můžeme

teď

klidně

jít.

Ač

ztichne

náš

hlas,

bez

ustání

vždy

chvalozpěv

ti

bude

znít.

Když

náš

den

končí,

jinde

v

dáli

zem

probouzí

už

slunce

svit

a

jiní

lidé

tě

zas

chválí,

že

ve

tvém

světle

můžou

žít.

Tak

po

vší

zemi

církev

hlásá,

jak

jsou

tvé

skutky

úžasné,

nám

víc

než

slunce

září

spása

a

ta

již

nikdy

nezhasne.

Čas

odvane

pryč

mocné

krále

i

říše

mizí

jako

sen,

však

království

tvé

roste

dále

a

nám

všem

vzejde

nový

den.