Jako

laň

dychtí

po

bystré

vodě,

duše

má

touží

po

tobě,

Bože.

Slzy

jsou

chléb

můj

v

noci

i

ve

dne,

kdepak

je

Bůh

tvůj,

kdekdo

se

ptá

mne.

Po

Bohu

žízním,

po

Bohu

živém,

po

Bohu

žízní

duše

má.

Po

Bohu

žízním,

po

Bohu

živém,

po

Bohu

žízní

duše

má.

Vylévám

duši,

prázdno

je

ve

mně,

v

srdci

to

buší,

navrať

se

ke

mně!

Jsou

chvíle

bolesti,

přijde

i

tíseň,

ty

však

mé

úzkosti

proměníš

v

píseň.

Po

Bohu

žízním,

po

Bohu

živém,

po

Bohu

žízní

duše

má.

Po

Bohu

žízním,

po

Bohu

živém,

po

Bohu

žízní

duše

má.

Propastná

tůně

po

vodě

volá,

modliteb

vůně

se

šíří

zdola.

Modlím

se

k

Bohu

života

mého,

dělám,

co

mohu,

vždyť

žiji

z

něho.

Po

Bohu

žízním,

po

Bohu

živém,

po

Bohu

žízní

duše

má.

Po

Bohu

žízním,

po

Bohu

živém,

po

Bohu

žízní

duše

má.