1.

Buď

požehnána

hodina,

v

níž

skláním

svoje

kolena

a

k

svému

Pánu

v

nebesích

se

na

modlitbách

blížím

svých.

V

čas

strasti,

běd

a

soužení

v

nich

útěcha

mi

pramení,

nad

svody

světa

vítězím,

když

modlitbou

se

posilním.

2.

Jak

krásná

proseb

hodina,

v

ní

přání

má

jsou

nesena

až

k

trůnu

Otce

na

nebi,

On

zná

mé

všechny

potřeby.

Bůh

laskavě

mne

k

sobě

zve

a

požehnání

dává

své,

před

trůnem

Jeho

skládám

tíž,

když

v

modlitbě

jdu

k

Němu

blíž.

3.

Ty

vzácná

chvíle

proseb

mých,

jsi

útěchou

mi

v

souženích.

Když

v

bolesti

se

skláním

níž,

Ty

pozvedáš

mne

stále

výš.

Pak

zrakem

víry

vzhlížím

tam,

kde

domov

svůj

u

Pána

mám,

a

radost

nitro

naplní,

že

mám

jistotu

spasení.