K

nám

skláníš

se,

můj

Králi,

jak

přivítat

tě

smím?

K

nebesům

plným

chvály

jak

svůj

hlas

připojím?

Svým

světlem

otevírej

mou

duši

ztemnělou,

ať

pozná

tě

v

tvém

díle

a

přijme

lásku

tvou.

Tvůj

lid

tě

vděčně

vítá

a

vzývá

s

jásotem,

i

já

chci

žalmy

zpívat

s

radostí

v

srdci

svém.

Mé

nitro

i

má

ústa

ať

slaví

ze

všech

sil,

žes

věrným

Pánem

zůstal,

v

nouzi

nás

navštívil.

Stín

smrti

mé

dny

svírá,

tíží

provinění.

Ty

hroby

otevíráš

a

neseš

vzkříšení.

Když

od

tebe

se

vzdálím

a

bloudím

v

hlubinách,

tam

hledáš

mě,

můj

Králi,

přemáháš

hřích

i

strach.

Vše

učinil

jsi,

Kriste,

pro

věčnou

spásu

mou,

teď

připrav

srdce

čisté

pro

milost

nesmírnou.

Co

ve

své

vzpouře

ztrácím,

svévolí

pokazím,

zas

v

hojnosti

mi

vrátíš

svých

darů

bohatstvím.

Teď

poslouchejte,

hříšní,

a

všem

zvěstujte

dál,

do

úzkostí

a

tísní

chce

vstoupit

králů

Král.

Hle

ve

dveřích

již

stojí

tvůj

pastýř

laskavý,

on

všechny

rány

zhojí

a

křivdy

napraví.