Když

uléhám,

když

vstávám,

ty

zkoumáš

mne

a

znáš,

úmysl

můj,

mé

přání

sám

zdávna

předvídáš.

Kam

půjdu,

kde

chci

zůstat,

má

slova

dřív

než

zazní,

vše,

Bože,

poznáváš.

Ať

klesám

hloub,

či

stoupám,

ty

kráčíš

přede

mnou.

Kam

skrýt

se

před

tvou

tváří,

kam

zmizet,

uprchnout?

Tvé

divy

nelze

chápat,

mou

mysl

bázeň

svírá

před

mocí

nesmírnou.

I

kdybych

s

jitrem

vzlétl

do

končin

nejzazších,

když

v

temnotách

se

ztrácím,

v

hlubinách

bezedných,

tvá

moc

mne

doprovází.

Noc

pro

tebe

je

jasná,

jsi

světlem

bloudících.