Pohladit

svojí

rukou

malou

dětskou

tvář,

rukama

dál,

na

klavír

hrát.

Jako

si

děti

hrají,

tak

svůj

život

brát,

svůj

život

na

klavíru

hrát.

Můj

život

příchuť

má

jak

ubrečený

den,

kdy

vítr

fouká

jen,

obloha

je

šedá

a

cesty

mojí

cíl

se

v

mracích

schovává,

dej

mi

trochu

lásky

své,

třeba

jen

jeden

den

a

budu

moci.

Pohladit

svojí

rukou

malou

dětskou

tvář,

rukama

dál,

na

klavír

hrát.

Jako

si

děti

hrají,

tak

svůj

život

brát,

svůj

život

na

klavíru

hrát.

Teď

ve

stodole

mé

je

vyschlé

obilí,

dnes

voda

v

mlýnu

mém

naposled

poteče.

Kamení

na

cestě

zadusilo

trní

mé,

dej

mi

trochu

pokory,

abych

Tě

miloval

a

budu

moci.

Pohladit

svojí

rukou

malou

dětskou

tvář,

rukama

dál,

na

klavír

hrát.

Jako

si

děti

hrají,

tak

svůj

život

brát,

svůj

život

na

klavíru

hrát.

Však

klepeš

na

dveře

a

rychle

se

vracíš,

mé

srdce

ledové

zapálit

přicházíš.

Už

v

dálce

obzor

můj

se

s

duhou

objímá,

dej

mi

možnost,

abych

směl

na

vše

zapomenout

a

budu

moci.

Pohladit

svojí

rukou

malou

dětskou

tvář,

rukama

dál,

na

klavír

hrát.

Jako

si

děti

hrají,

tak

svůj

život

brát,

svůj

život

na

klavíru

hrát.