1.

Ty,

Pane,

sám

mne

proveď

nocí

tmou,

veď

vždy

krok

můj,

jen

s

Tebou

půjdu

cestou

bezpečnou

až

v

domov

svůj.

Ač

dosud

skrývá

tma

břeh

otčiny,

mně

stačí

vidět

na

krok

jediný.

2.

Ne

vždy

jsem

toužil,

Pane,

srdcem

svým

jen

s

Tebou

jít

a

hřích

mne

sváděl,

vládl

touhám

mým,

chtěl

ve

mně

žít.

Rád

jsem

měl

svět,

to

přece

neskrývám,

mně

odpusť,

Pane,

svůj

hřích

vyznávám.

3.

Kéž

Tvoje

láska

krok

můj

požehná

a

vede

dál.

Když

cestou

číhá

propast

bezedná

a

srázy

skal,

naději

jenom

v

Tobě,

Pane,

mám,

tak

světlem

zůstaň

na

mé

cestě

sám.