Jak

za

starých,

dávných

let

za

hvězdou

se

dali

v

svět

mužové,

jež

zdaleka

vedla

touha

odvěká,

tak

my

chceme,

Pane,

jít,

kam

nás

povede

tvůj

svit.

Jako

oni

spěchali,

Krále

svého

hledali,

aby

klekli

u

jeslí,

dary

své

mu

přinesli,

tak

i

my

ho

hledáme,

dary

své

mu

skládáme.

Jako

oni

v

chudou

stáj

nesli,

co

dal

světa

kraj

nejdražšího

v

klenotech,

tak

my

chceme

v

životech

nejdražší

mu

skvosty

dát,

Pána

svého

zvyšovat.

Kriste,

Pane

života,

spravuj

nás

tvá

dobrota,

poutí

našich

zdejších

cest

rač

nás

milostivě

vést,

na

konec

pak

doveď

tam,

kde

jsi

hvězdou,

sluncem

sám.