Když

je

čas

vánočních

koled,

k

člověku

člověk

má

blíž,

zázrakem

přestává

bolet

všedních

dnů

hranatý,

všedních

dnů

hranatý

kříž.

Uprostřed

denního

shonu

náhle

nás

dotkne

se

mír,

rozezní

v

duši

chór

zvonů,

bělostných

závějí,

bělostných

závějí

smír.

Zdá

se

nám,

že

jsme

zas

děti,

v

srdci

se

plamínek

chví

a

zlatá

hvězda

k

nám

letí

betlémská,

dítě

to,

betlémská,

dítě

to

ví.