Ó,

Beránku,

kdo

lásky

tvojí

zná

nevistihlé

hlubiny?

Kdo

pochopí,

cos

trpěl

v

boji,

Ty

čistý,

svatý,

nevinný!

Jak

ovce

tichá

na

zabití

byls

veden

na

vrch

Golgaty,

až

na

dno

chtěl

jsi

kalich

píti,

ó,

Jezu,

na

kříž

přibitý.

Zlo

temnosti

Tě

obklíčilo,

však

s

Otcem

v

stálém

spojení

jsi

skončil

slavně

celé

dílo

k

cti

Boží,

lidem

k

spasení.

Svou

lásku

zjevils

na

Golgatě,

však

člověk

nes’

Ti

zášť

a

smích,

Ty

splnils

vůli

Boží

svatě,

my

dovršili

tam

svůj

hřích.

Ó,

Beránku,

my

ve

slabosti

dík

vřelý

Tobě

neseme,

však

plně

jednou,

mdlob

svých

prosti,

Tě

chválit

v

nebi

budeme.

Tvou

obětí

až

k

nebes

výši

se

v

slávu

tvoji

smíme

vznést,

kde

vládnout

budou

s

Tebou

tiší

a

Tobě

vzdávat

chválu,

čest.