Nadešel

čas

velehradských

poutí,

co

spěchalo,

musí

nyní

stát,

radosti

i

to,

co

v

srdci

rmoutí,

při

pouti

chcem

Pánu

odevzdat.

Kdo

zažil,

kdo

to

zná,

ten

pochopí,

proč

mám

ty

dny

tolik

tolik

rád,

nediví

se

proč

jdu

opět

za

deště

i

v

horku,

Pánu

svému

pěšky

chválu

vzdát.

Na

pouti

jsme

všichni

bratři

sestry,

zakoušíme,

že

nás

Bůh

má

rád,

putujeme

ke

kořenům

víry,

promlouvá

k

nám

starý

Velehrad.

Svatý

Cyril

s

bratrem

Metodějem,

neváhali

k

Moravanům

jít,

společně

si

s

nimi

i

my

přejem,

podle

víry

v

naší

vlasti

žít.

Maria,

ta

naše

dobrá

Matka,

vyprošuje

dětem

jednotu.

Přivádí

nás

vždy

ke

Svému

Synu,

nabízí

nám

pevnou

jistotu.