1.

Když

zvolna

slunce

zapadá,

kraj

v

soumrak

halí

tvář,

buď

dále

se

mnou,

Bože

můj,

nechť

tvá

mne

vede

zář.

Do

mého

domu,

Pane,

přijď,

jsi

hostem

vítaným,

tak

zůstaň

se

mnou

v

noci

té,

buď

stále

světlem

mým

2.

Když

zvolna

slunce

zapadá,

tu

znovu

vzpomínám,

jak

šel

jsi

se

mnou

životem,

jak

jsi

mne

učil

sám.

Ty

oslovil

jsi

srdce

mé,

až

vzplálo

nadšením,

tak

zůstaň

se

mnou

v

noci

té,

buď

stále

světlem

mým

3.

Když

zvolna

slunce

zapadá,

chci

tvoje

světlo

mít.

Bez

lásky

tvého

vedení

již

více

nechci

jít.

Vždyť

sám

bych

ve

tmě

ztratil

cíl,

to,

Bože,

dobře

vím,

tak

zůstaň

se

mnou

v

noci

té,

buď

stále

světlem

mým